všechno modré z nebe - Melissa Da Costa

​^{Modré z nebe}

(Přečteno 17.8.2023) 

Mélisa Da Costa

Krásná knížka o jednom lidském osudu. Bohužel o nevyléčitelné nemoci ... krásy lásky, úmrtí dítěte, obrovské lásky mezi otcem a dcerou, nenaplněny vztah, autismus ...  

Šestadvacetiletému Émilovi zbývají jen dva roky života a ví to. Lékaři nad ním vyřkli diagnózu předčasné Alzheimerovy nemoci a on si přeje jediné: uniknout před nemocnicí a lítostí své rodiny a přátel, vydat se na cestu a setrvat na ní až do posledního dechu. Na inzerát hledá někoho, kdo by ho při tom doprovázel. K jeho vlastnímu překvapení dostane odpověď a setkává se s tajemnou Joanne, mladou ženou, která nijak nespěchá s vysvětlením, před čím utíká ona sama. A tak začíná jejich putování, které ohromí svou krásou. Každý kousek cesty, každé setkání s novým člověkem je příležitostí k objevování sebe sama. Nejrůznější emoce pronikají skořápkou Émilových bolestí a jemu (a nejen jemu) nezbývá než hledat novou vnitřní rovnováhu i způsob, jak čelit nevyhnutelnému. Zjišťuje, že Joan je krásná bytost, jak po vzhledové stránce ale i svou čistou duší. Do svého cestovního deníčku napíše jednoho dne ,, jsem konečně opravdu šťastný" oba dva během putování potkají spoustu lidí a někteří se o ně postarají jako o vlastní rodinu. Hlavně Annie a její maminka. Joane potká při cestě malé kotě, kterého se lidé chtějí zbavit ale ona si ho přisvojí a kotě s nimi cestují navzdory dobrodružství v karavanu. 

Poslední cestou je komunitní eko zahrada, kde se oba dva na nějakou dobu uchýlí než bude ,,konec" ... Émila dvakrát odveze sanita do nemocnice, má slabé srdíčko. Prognóza zní jasně. Zbývá posledních par týdnu, možná méně. Joane tedy zabalí plný batoh nezbytných věcí a vydá se s Émilem do Apl k jednomu pastevci. Émil si tou dobou myslí, že je malý kluk a putuje se svou maminkou. Joane již absolutně nepoznává, ale ona má s ním trpělivost a dělá mu průvodce životem. Na louce v cíli se ubytuji s kamenné salaši. Přečkají noc, kdy všude okolo bouří silná letní bouřka ... a Émil je na tom špatně, přerývaně dýchá a vypadá mu zrak. Dožije se sotva rána. Joane vola jeho rodičům a diktuje jim souřadnice v horách. Rodiče dorazí ten den k večeru. Émila ještě stihnou a stráví s nim poslední noc. Joane tam již není. Odchází do hor. Émil zemře šťastný, obklopený nádhernou přírodou.... lepší konec neexistuje